Jana Poštová rok po získání titulu Mluvčí roku. Kam se podle ní bude ubírat PR svět?

Loňské ocenění nejlepší mluvčí ve veřejném sektoru jste vnímala jako závazek ke zlepšování v tom, co děláte. V jaké oblasti jste se za uplynulý covidový rok posunula nejvíce?

Ten závazek jsem si vzala k srdci, mám jej stále na paměti a snažím se, seč to jen jde, jej naplňovat. Absolvovala jsem několik školení, zaměřených například na mluvený projev nebo komunikaci s médii. Díky skvělým odborníkům, kteří pro nás školení připravili, jsem se utvrdila v tom, že se člověk může v práci zlepšovat a posouvat neustále. I po letech praxe vám může někdo „otevřít oči“ a přivést vás na nové nápady. Už se těším na další kurzy.

V jaké sféře komunikace byl pro Vás rok 2021 nejvíce odlišný od těch předchozích?

Po podstatnou část roku pro nás byl nadále hlavním komunikačním tématem směrem k veřejnosti i v rámci interní komunikace covid-19. Mediálně velmi sledované byly mezikrajské transporty covid pozitivních pacientů, kterých se účastnily posádky našich speciálních vozidel. Po téměř dvouleté přestávce způsobené koronavirovou pandemií jsme se mohli opět zapojit do velkých cvičení, jako například teď v říjnu v Nové budově Národního Muzea, což také bývají akce, které poutají poměrně velkou pozornost. Co se mediálních formátů týká, pozoruji rostoucí zájem o pražskou záchranku ze strany autorů různých podcastů.

Jak se za poslední rok proměnil komunikační tým Zdravotnické záchranné služby?

Po personální stránce jsme bez větších změn, momentálně zaškoluji kolegu, který by měl mít na starost komunikaci s médii v době mojí nepřítomnosti. Provoz záchranné služby funguje v režimu 24/7 a stejný servis se snažím poskytovat i novinářům. Tiskoví mluvčí musejí být připraveni reagovat flexibilně, zároveň ale musíme také někdy odpočívat, abychom mohli načerpat novou sílu a inspiraci. ?

Jakým směrem se bude podle Vás PR svět ubírat v následujících letech? Vnímáte růst konkrétních trendů?

Novináře bude stále těžší zaujmout. Napsat tiskovou zprávu a rozeslat ji v očekávání mediálních výstupů nebude stačit. Bude třeba novináře více vtáhnout do dění. Očekávám také další růst důležitosti sociálních sítí, práce s daty, vytváření video a audio obsahu, případně spolupráce s různými influencery například v oblasti prevence.

Jakou vlastnost mluvčího považujete za klíčovou a proč?

Aby byl stále v obraze o dění ve své organizaci, uměl získávat a předávat požadované informace a aktivně vyhledával komunikační témata, a to nejen ve spolupráci s vedením, ale se všemi zaměstnanci. Zároveň by nikdy neměl usnout na vavřínech a mít pocit, že už ví a umí vše, v takovém případě je podle mě nejlepší se posunout „o dům dál“. Flexibilita a vstřícnost je pro tuto práci důležitá stejně jako pokora.

Mění se podle Vás přístup veřejnosti k tiskovým mluvčím? Jakým směrem?

Plošně to nedovedu posoudit, byť si myslím, že stále více lidí vnímá povolání tiskového mluvčího jako standardní práci, která k fungování moderních organizací zkrátka patří. My sami svůj obraz můžeme tvořit nebo minimálně spolutvořit. Měli bychom se snažit, aby nás veřejnost vnímala jako vzdělané odborníky a ne jako „mluvící hlavy“. Co se týká specificky zdravotnictví, tak jsme za poslední dva roky zaznamenali opravdu mimořádnou podporu ze strany veřejnosti během koronavirové pandemie. Ani kolegové, kteří u záchranné služby slouží desítky let, nic podobného nepamatovali.