"Profesionální mluvčí má zejména v těžkých časech cenu zlata," uvádí Martin Opatrný, odborník na krizovou komunikaci

Datum vydání: 17. 11. 2020

Rok 2020 představoval pro tiskové mluvčí výzvy, s nimiž  se tato profese dosud nesetkala. I to se odrazilo v letošním ročníku oborové soutěže Mluvčí roku. Na to, jak se s nimi obor PR letos vypořádával a jak na to soutěž reagovala, jsme se zeptali Martina Opatrného, odborníka na krizovou komunikaci a předsedy sekce  mluvčích PR Klubu, která se dlouhodobě snaží obor mluvčích propagovat a rozvíjet.

Jaké byly letos podle Tebe hlavní výzvy pro profesi tiskových mluvčích? 

Především to bylo a je zcela jiné chování společnosti, která se vypořádává s koronakrizí. Obor PR je více než kterýkoliv jiný o osobním setkávání, kontaktech a vše se přesunulo do on-line prostředí, které značně limituje emoční vazbu důležitou při mezilidském kontaktu. Krize se také pochopitelně podepisuje na rozpočtech. Byznys žije v nejistotě a málokdo si uvědomuje, že šetřit v době krize může znamenat problém. Přitom právě PR dokáže mnoho situací zachránit. Někteří mluvčí se museli seznámit s ICT prostředky a komunikačními platformami, které dosud neznali. Zároveň prezentační dovednosti před notebookem jsou něco jiného, než rétorika a neverbální komunikace v reálu. To si málokdo uvědomuje. Pod obrovským tlakem jsou zejména mluvčí IZS, ve zdravotnictví a dalších oblastech. Všem patří obrovský dík a uznání! Dnes zatím zcela nekončí kalendářní rok a bohužel ani doba koronavirová. Na druhou stranu je potřeba si uvědomit, že každá krize může přinést i katarzi a je tudíž příležitostí. Myslím, že v některých lidech probouzí dokonce kreativitu. Nemám na mysli jen lidový humor, který kvete zejména v těžkých časech, ale především nové postupy, nový přístup k jinak zaběhnuté rutině. Můj oblíbený Saint-Exupéry prohlásil, že lidé podobně jako olivy, ze sebe vydávají to nejlepší pod tlakem. Mluvčí by měli být na tlak zvyklí a umět s ním pracovat. Mají navíc možnost významně se podílet na veřejném mínění, postojích a náladách. Podle mě tou nejdůležitější aktuální výzvou pro všechny mluvčí je šířit kolem sebe optimismus.

Co bylo v souvislosti s koronavirovou krizí podle Tebe rozhodující pro rozlišení kvality mluvčích? (myšleno obecně, jaký set schopností a dovedností měl podle Tebe šanci obstát a nikoliv v rámci hodnocení soutěže)

V současné době všichni mluví především o covidu. On je ale vlastně sekundárně určitým prostředkem k tomu, abychom poznali, co a jak nám funguje, či nefunguje. Jak dobré máme zdravotnictví? Vládu? Ministry? Solidaritu ve společnosti? Ale také třeba procesy a komunikaci uvnitř firem či institucí. Zejména negativní vnější vlivy musí umět profesionální mluvčí pochopit a zapracovat do interní a externí komunikace, krizové komunikace i celkového PR. Prokáže se také více než kdy jindy odolnost vůči stresu, práce s emocemi u sebe i druhých. Osvojit si nové komunikační platformy je vedle toho mnohem snazší. V soutěži Mluvčí roku se pravidelně objevují mezi nominovanými i výherci mluvčí IZS. Loni vyhrál mluvčí pražských hasičů Martin Kavka. On je výborným příkladem toho, jak by měl mluvčí správně fungovat – sám je dlouholetý hasič a dobře rozumí PR. Jsem přesvědčen, že kvalitní a profesionální mluvčí od těch ostatních odlišují především zkušenosti. Z nich se buď poučí a zlepší svoje schopnosti a dovednosti, nebo ne. Výborným mluvčím se člověk nerodí, ale stává.  

Jaká kriteria letos rozhodla o umístění kandidátů mezi vítězi soutěže Mluvčí roku? (jaké nároky byly kladené na nominované kandidáty, podle čeho se vybíralo, kdo je opravdu dobrý a kdo o tom rozhodoval)

Oborová soutěž Mluvčí roku se sice týká nejlepších tiskových mluvčích, ale o vítězích nerozhodují jen mluvčí nebo experti z PR. Osobně jsem velmi rád, že nám s tím pomáhají také zkušení novináři z veřejnoprávních i komerčních médií a chtěl bych jim za to poděkovat. 

Nemá smysl vyjmenovávat všechna jednotlivá kritéria. Spíše bych rád upozornil na to, že není dobré posuzovat mluvčího podle počtu mediálních výstupů. Je to v mnohém zavádějící. Některé instituce či obory to mají mnohem snazší než jiné. Liší se také cíle: někdo chce být vidět, jiný ne. Vedle etických principů pravidelně posuzujeme to, jak mluvčí funguje, reaguje a jak pomáhá svému „chlebodárci“. Vliv mluvčích na image firem, úřadů, oborů či jednotlivců může být velký. Ne každý s tím ale umí pracovat.   

V čem vidíš  hlavní přínos ocenění Mluvčí roku? (pro obor, pro firmy/organizace i pro veřejnost)

Mluvčí roku je velmi důležitá profesní cena. A to nejen uvnitř oboru, ale i vůči veřejnosti. Kolem naší profese panuje stále řada mýtů a myslím, že poukazováním na ty nejlepší z nejlepších některé negativní mýty můžeme bořit. Je to zároveň inspirace třeba pro méně zkušené kolegy – v čem se poučit, zlepšovat, vzdělávat, rozvíjet. Navíc mě mimořádně těší, že vítězové minulých ročníků nespí na vavřínech a někteří z nich jsou odbornou porotou stále vysoce hodnoceni. Pro firmy a instituce je soutěž důležitým vodítkem při výběru svého mluvčího. Jak už jsem uvedl, profesionální mluvčí má zejména v těžkých časech cenu zlata. I když se říká, že mluviti stříbro, mlčeti zlato. Ale dobrý mluvčí také ví, kdy má být zticha.